Referát - 6. třída - Starověké Řecko VII. - Alexandr Makedonský a doba helénistická

13. června 2007 v 22:17 |  Referáty-Dějepis

Řecko ve 4. století př. n. l., Alexandr Veliký a helénismus

Po skončení řecko - perských válek dochází k mocenskému vzestupu Athén. Rozpory mezi nejmocnějšími státy na řecké pevnině vedly k válce, které se říká peloponéská válka.
Peloponéská válka probíhala v letech 431 - 404 př. Kr. Průběh peloponéské války popsal ve svém díle řecký athénský historik Thúkýdides.
Peloponéskou válku vyhrála Sparta, vítězná bitva se odehrála na moři v roce 405 př. Kr. u Aigos potamoi. Peloponéskou válkou vyčerpanému Řecku se za hranicemi rodil silný a mocný nepřítel - Makedonie. Král Filip II. Makedonský se na trůn dostal v roce 359 př. Kr.
Roku 338 př. Kr. v bitvě u Chaironeie bylo Řecko definitivně poraženo Makedonií;Filipem II..
Alexandr Veliký vládl na trůnu od roku 336 př. n. l. do 323 př. n. l. Alexandr Veliký porazil perského krále Dareia III. v bitvě u Gaugamél v roce 331 př. Kr. Po smrti Alexandra Velikého v roce 323 př. Kr. se jeho říše rozdrobila na několik nástupnických říší - Egypt, Makedonie, Řecko a říši Seleukovců.
Období od nástupu Alexandra Velikého na tůn až po dobytí Egypta Římem se nazývá helénismus. Vítěznými boji vytvořil Alexandr mohutnou světovou říši, která sahala na východě až k Indii.
Po skončení peloponéské války se Sparta pokoušela vnutit porobeným městským státům svůj způsob vlády - oligarchii, příliš s tím ale neuspěla.

Nadvláda Makedonie

Roku 338 př.n.l. se, po bitvě s Filipem Makedonským u Chaironeie, Řecko dostalo pod nadvládu Makedonie. Roku 300 př.n.l. vznikly 3 helénistické říše, které vznikly rozdělením říše Alexandra Makedonského. Řecká kultura a vzdělanost se v helénistických říších smísila s náboženstvím a tradicemi východu;orientu, tak vznikla kultura helénistická.
Helénistická kultura se nazývá podle řeckého slova hellénoi;helénové, tak nazývali Řekové sami sebe. Z Makedonie se do Řecka dováželo dřevo na stavbu lodí.
Roku 334 př.n.l. se Alexandr Makedonský vydal do bitvy proti Persii;Peršanům, porazil je v bitvě na řece Granik. Roku 331 př.n.l. Alexandr Makedonský definitivně porazil Peršany v bitvě u Gaugamel.
Od roku 300 př.n.l. vládli v Makedonii, kam patřilo také Řecko, Antigonovci. Od roku 300 př.n.l. vládli v asijské části říše Alexandra Makedonského, která měla centrum v Sýrii, Seleukovci. Od roku 300 př.n.l. vládli na území Egypta Ptolemaiovci.

Helénistická doba

338 př.n.l. - bitva u Chaironeie, ve které Filip porazil protimakedonskou koalici
336 - 323 př.n.l. - Alexandr Veliký králem makedonským
323 př.n.l. - smrt Alexandra Velikého
359 - 336 př.n.l. - vláda Filipa II. Makedonského v Makedonii
332 př.n.l. - Fénicie a Egypt v moci Alexandra Velikého
227 př.n.l. - Kleomenovy reformy ve Spartě - odstranění některých institucí, rozdělení půdy
215 - 205 př.n.l. - první válka makedonská
200 - 197 př.n.l. - druhá válka makedonská
171 - 168 př.n.l. - třetí válka makedonská
148 př.n.l. - Makedonie pod římskou nadvládou
146 př.n.l. - Řecko pod římskou nadvládou
196 př.n.l. - vyhlášení svobody řeckých měst

Théby, vzestup Makedonie

V bitvě u Leukter bojovala Sparta proti Thébám, Théby zvítězily. Král Filip II. udělal ze své země jménem Makedonie velmoc a chtěl sjednotit Řecko.
V bitvě u Chaironeie roku 338 př. Kr. prohráli Řekové. Po smrti krále Filipa II. usedl na trůn jeho syn Alexandr Makedonský. Po krátké nadvládě Sparty svoje postavení začaly vylepšovat Théby, které svrhly spartskou oligarchii.
Třetí řecký spolek, který založily Théby, se jmenoval Boiotský spolek. V bitvě u Mantineie se spojily se Spartou Athény, které nakonec zastavily rozpínavost Théb.
Řečník jménem Démostenés byl odpůrcem Filipa II. Filip II. zavedl v armádě sestavu těžkooděnců, které se říká falanx;falangy.
Slavný thébský vojevůdce a filozof se nazýval Epameinondas. Ostré proslovy, které byly zaměřeny proti králi Filipovi II., se nazývaly filipiky.

Alexandr Veliký, helénistický svět

U města Issu se Alexandr Makedonský Veliký střetl s králem Dareiem III. V roce 331 proběhla bitva u Gaugamél;Balgamél, kde Alexandr Makedonský Veliký porazil krále Dareia III., a tím skončila jeho vláda v Persii.
V Egyptě vládli po smrti Alexandra Velikého Ptolemaiovci, v Sýrii panovali Seleukovci. Vlády v Makedonii a Řecku se po smrti Alexandra Makedonského ujali Antigonovci.
Učitelem Alexandra Velikého Makedonského byl filozof jménem Aristotelés. Na nově dobytých územích zakládal Alexandr Makedonský Veliký města, která se nazývala Alexandrie.
Hlavním městem říše Alexandra Makedonského Velikého se stal Babylónie. Alexandr Makedonský chtěl ovládnout i celou Indii, ale jeho vojáci se mu postavili na odpor. Tím, že se smísily východní a řecké zvyklosti, vznikla helénistická kultura.
Na deltě Nilu vzniklo centrum helénistické kultury, a toto město se nazývalo Alexandria. Nástupci, kteří se chtěli postavit do čela říše dobyté Alexandrem Makedonským Velikým si říkali diadochové a říši si nakonec rozdělili.
Veliká říše se rozpadla na tři části, ve kterých vládli bývalí vojevůdci. Ve městě Alexandrie vznikla veliká knihovna, která se nazývala Bibliotéka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bv bv | 10. dubna 2008 v 8:29 | Reagovat

Dobrý to tu máš:-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama